Gustáv Dufka

G (1888 Hranice – 1940 Brno), veliteľ I. práporu16. pešieho pluku v Jelšave, v rokoch 1925–1931 účastníka organizátor výskumných výprav do jaskýň v Slovenskom krasea Muránskej planine, podporovateľ speleologickej sekcie 78. zboruSlovenskej ligy v Plešivci. Zahynul vo väzení gestapa v Brne akovlastenec. Jaroslav Kryl o ňom napísal: Zúčastňoval sa výskumných výprav a exkurzií do jaskýňJuhoslovenského krasu, hlavne na Silickej a Plešiveckej planine. Jehozáujem o krasové zjavy sa zvýšil najmä po objave jaskyne Domica. Aktívnesa zúčastnil viacerých význačných výskumných akcií (exkurzia do Aggteleckejjaskyne – 1926, výskum Bezodnej ľadnice, Domice a iných). I keď výskumypplk. Dufka neboli korunované objavmi, treba zaznamenať, že túto prácu konal akonezištný a obetavý podporovateľ speleologických snáh Speleologickej sekcieSlovenskej ligy v Plešivci. Česť jeho pamiatke.

Archív Slovenského múzea ochrany prírody a jaskyniarstva, Liptovský Mikuláš

Kryl J. (1961): Spomienka na Gustáva Dufku. ­– Slovenský kras, 3: 169. Martin.

List J. Kryla do Múzea slovenského krasu, prepísal J. Psotka

Domica vzpomíná……

    Dne 7. května 1960 bylo tomu 20 roků, co zemřel hrdinnou smrti ve vězení Gestapa v Brně podplukovník Gustav Dufka. Byl zástupcem plukovníka Vlad. Štěrby, který krátce po fašistické okupaci českých zemí v roce 1939 vytvořil vojenskou odbojovou organisaci “Obrana národa” pro jihovýchodní Moravu od Vsetína až po Hodonín. Po prozrazení byl dne 19.4.1940 ve svém bydlišti v Uherském Hradišti, Palackého náměstí 23l Gestapem zatčen, dopraven do Brna na Špilberk a tam umučen. Zpět se vrátila již pouze urna s jeho popelem.  

    Jméno pplk. Gustava Dufky je úzce spjato s výzkumem jeskyně Domice po jejím objevení Janem Majkem a známo jako obětavého podporovatele speleologické sekce 78. sboru Slovenské Ligy v Plešivci.

    Narozen 18.3.1888 v Hranicích na Moravě působil ve svém vojenském povoláni v létech 1922-1925 v Rožňavě a od roku 1925 do roku 1931 jako velitel 1. praporu l6. pěš. pluku v Jelšavě. Nadšený přítel přírody a pozorný obdivovatel přírodních a historických zajímavostí muráňského údolí, využil každé příležitosti k pochůzkám po okolí svého působiště. Seznámil jsem se s ním při příležitosti ustavení “Kroužku pro výzkum jeskyni silického a plešiveckého plateau”, které se konalo z popudu důstojníků 16.pěš. pluku dne 16.června 1925 v sídle jeho kmenového útvaru v Rožnavě. Od toho dne se zaměřil pplk. Dufka na zkoumání krasových zvláštností v okolí jemu nejbližším, na vápencovém plateau Kónyárt a zvláště na jeho jihozápadním okraji. S oblibou vyhledával pro cvičení vojínů svého praporu právě tato místa, ba vytvořil si z nich i svůj kroužek s nímž chodíval na prohlídky přilehlých krasových oblastí. K tomuto kroužku náleželi zemřelý kapitan Schweda, rotmistr Ferdinand Černoch, žijící na odpočinku v Brusném u Bystřice pod Hostýnem a jeden nebo dva vojíni, nosiči výzbroje. Tato výzbroj, pplk. Dufkou opatřená, sestávala ze dvou provazových žebříků po 8 m délky, dajících se spojiti dohromady, 2 karbidových lamp, provazů, sekyrek, motyček a malé lékárničky s nejnutnější pomocí a obvazy.                                                                                       

    Na společných výpravách prolezli jsme spolu nejzápadnější výběžky Jihoslovenského Krasu, vápencové kopce Mútník, Múrik nad Šiveticemi, Strána a Slovanská Skála nad Jelšavskou Teplicí, jakož i vápencovou planinu se škrapovými poli nad obcí Hucínem. Na mé upozornění provedl pplk. Dufka na jaře 1926 prohlídku a fotografování “Starého hradu” u Je1šavy. Jeho zprávu s fotosnímky dávám po 34 letech k disposici redakci Krás Slovenska. Z dalších prací pplk. Dufky jsem zachytil tyto:

v létě 1926 prozkoumání “Janošíkových dier” u Tisovce,

8.12.1926 /středa/ prohlídka jeskyň u Muráně,

jaro 1927 s jeho kroužkem prohlídka dalších jeskyň u Muráně,

17.5.1927 prohlídka vyvieračky u Jelšavské Teplice.

    Po mých archeologických objevech v jeskyni v Sokolí skále na východním okraji Silické planiny podnikli jsme několik výprav na tuto planinu, při nichž jsme prohlédli několik tamních jeskyní (Ludmila u Gombaseku, Silická Lednica, zřícenina a jeskyně Só1yomkó a další bezejmenné). Díky své štíhlé postavě a odvážnosti prolezl pplk. Dufka všude kde se dalo, nehledě ani na vodu, ani na bláto, jeho oddaný průvodce býv. rotmistr Černoch rád vzpomíná, jak jej vyprošťoval uvázaného za nohy, z úzkého otvoru v jeskyni u Muráně.    

    Poznatky ze svých výzkumů pplk. Dufka nikde nepublikoval. Věděli o nich pouze členové jeho kroužku a já. V těch dobách ani nebylo pro publikaci výzkumů krasových zjevů v tomto kraji vhodného odborného časopisu, a jeho deníček, do kterého si chronologicky své výpravy zapisoval se ztratil, a není již ani jeho dopisů, které mi o svých výzkumech a dalších plánech v dobách před objevením Domice zasílal.

    Nezapomenu, jak se pplk. Dufka cítil nešťasten, že mu nebylo možno s ohledem na jeho vojenské povolání sůčastniti se výpravy 34 členů Slov. Ligy z Plešivce do Agteleckých jeskyň v Maďarsku, kterou jsem tam vedl v neděli, 22.8.1926 na pohraniční propustky, vydané nám okresním náčelníkem Drem Bartakym v Šafaríkově. Dlouho před touto výpravou jsme diskutovali spolu o tom, že použijeme této příležitosti, abychom sledovali tok podzemního potoka Agteleckých jeskyň, zda tento neteče již z našeho území. Že půjdeme při této výpravě okolo Domické jeskyně, k jejímuž objevu dojde za 6 týdnů od toho dne, žádný z nás netušil.   

    Když Jan Majko v neděli odpoledne 3.10.1926 prvý vnikl do Domice a na druhý den ráno mi o tomto objevu jeden z finančních strážců z Dlhé Vsi přišel říci se žádostí o pomoc, využil jsem své známosti s pplk. Dufkou, abych jej požádal o podporu ve výzkumných pracích. Nebylo obětavějšího pomocníka nad něho, nesčetné množství jeho cest do Domice za účasti jeho kroužku, ku kterému se připojil profesor gymnasia z Revůce Josef Kojan, je o tom svědectvím a dokumentují to i fotografie z těchto vprav uchované. Výzbroj nosili dva jeho vojáci, jako dopravní prostředek z Plešivce do Dlhé Vsi nám sloužil žebřiňák Ferdinanda báčiho. Tyto výpravy se konaly od listopadu 1926 a jich účelem bylo prozkoumání doposud neprobádaných prostor a chodeb Majkem objevené krásy. Podnikány byly většinou za účasti některých členů pohraniční finanční stráže z Dlhé Vsi. Provaz na spouštění účastníků byl uvázán okolo stalagmitu vstupní, staré jeskyně, na jeho konec se přivázalo kratičké dřevěné poleno na sezení rozkročmo a tak byli členové výpravy spouštěni jeden po druhém kolmým, 11 m hlubokým komínem dolů k podzemnímu potoku. Jako prvý se spustil vždy některý z doprovázejících finančníků, Majko, Žák, Pochylý, Svoboda, a ten zdola osvětloval karbidovou svítilnou sestup.

    Krása domických prostor na pplk. Dufku velmi, velmi zapůsobila. Chodíval s námi tudy zadumám, ba dojat nad výtvarnou prací tisíci letí a jeho dojetí se zračilo v skouposti jeho slov. Je velkou škodou, že se nám pokazila jeho jediná fotografie z podzemí, kde stojí opřen o stalagmit jeho tělesné síly v hlubokém nadšení…..

    Když přislíbená účast Dr Karla Absolona z Moravského zemského musea v Brně na prohlídce a vědeckém výzkumu Domice se neuskutečnila a byl nám v dubnu 1927 poslán jeho asistent Josef Dania, pplk. Dufka opět obětavé pomohl. Nejen svojí osobní účastí, ale i přispěním jeho vojínů pomohl po celou dobu k aspoň přibližnému zaměření délky jeskyně pásmem a kompasem. Výsledky měřičských prací konservátora Aloise Krále z Lipt. Mikuláše, prováděné ve dnech 24.-25.1istopadu 1926 za účasti nynějšího řiditele MSK Vojtěcha Benického, nebyly nám známy a tížila nás hlavně nejistota, v kterých místech se dotýká čsl.maďarská státní hranice podzemí Domice. Z těchto dubnových prací je i prvá skizza plánu jeskyně. Do jeskyně jsme vcházeli ráno a vraceli se i o třetí hodině po půlnoci. Mokrý oděv z brodění “Styxem” jsme si převlékali nahoře ve vstupní staré jeskyni aneb v Dlhé Vsi. Obětavost pplk. Dufky a jeho průvodců, zvláště rtm. Černocha na těchto pracích nelze ani dosti oceniti. Bez jich podpory by nebylo lze některé akce uskutečniti.                           

    Gustav Dufka byl rovněž účasten na výzkumné výpravě do jeskyně Čertova diera (Ordöglyuk), podniknuté tam při pracích asist. Jos. Danie. Plně jsme se shodovali s Majkovům a Královům názorem, že ponorný potůček protékající Domicou nejen že protéká Agteleckými jeskyněmi v Maďarsku ale že přitéká z našeho území, z míst nám tehdy neznármých. Světlo do této záhady vneslo až pozdější proniknutí Majkovo z Čertovy diery do Domice.

    Objevení Domice podnítilo pplk. Dufku k opětným výpravám na silickou planinu a do okolí Borzové. Při těchto společných cestách uplatňoval pplk. Dufka svůj náhled, že nejslibnější pro vniknutí do podzemních prostor této krasové planiny jsou ponory, nalézající se jižně a jihovýchodně od. Silice. Z jeho popudu se zde ve dnech 26.-28.5.1927 pokoušel rtm. Ferdinand Černoch s vojíny Aloisem Nevole a Frant. Kmotkem vniknouti dovnitř, ale déšť a nakupené balvany jim to znemožnily.X

    I když práce a výzkumy pplk. Gustava Dufky nebyly korunovány úspěchem a nepřinesly pro slovenskou speleologii nic kladného, je nutno je zaznamenati jako počátky opravdového zájmu o jihoslovenský kras v prvých letech po našem osamostatnění. A pplk. Dufka si toho zaslouží dvojnásob, poněvadž tuto práci konal jako nezištný a obětavý podporovatel speleologických snah plešivecké sekce v době, kdy rožňavský speleologický kroužek ve svých výzkumech ustal.

    A tato vzpomínka na něho, psaná po 34.1etech objevení Domice a po 20.letech jeho mučednické smrti je jen torsem, torsem jeho památky na chvíle, při objevování neznámých prostor společně strávených…….

    Jméno pplk. Gustava Dufky, jako jednoho z prvých obětí Hitlerovského fašismu je zvěčněno na pamětní listině v základech pomníku v Uherském Hradišti, mezi valašskými odbojáři na pomníku ve Vsetíně a na pomníku v Hranicích na Moravě.

    Vzpomene jej i Domica?

Jaroslav Kryl.

X Viz též Ján Majko:Výzkum Bezodnej Ľadnice, Krásy Slovenska roč.XXVII str.141.

Připojeno: 1 fotografie pplk. Gustava Dufky.

                  1 skupinová fotografie jeho kroužku

Adresa vdovy po zemřelém: Ludmila Dufková, Brno, Tůmova u1.18

jeho dětí: MUDr Zdeněk Dufka,

                Dr Jan Dufka, Kroměříž, okresní nemocnice.

Peter Holúbek

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *